
V minulém článku jsme se věnovali péči o řepku ozimou. Dnes se podíváme na to, jak maximálně využít potenciál polí u pšenice a ječmene. Variabilní aplikace se u těchto plodin stávají klíčovým nástrojem pro udržení ziskovosti i v nepříznivých ročnících.
Prvním krokem k efektivní výživě je variabilní aplikace fosforu a draslíku. Ve Varistaru se odkláníme od dřívější praxe plošného dorovnávání zásoby živin v půdě. Místo toho prosazujeme tzv. bilanční hnojení – cílem je dodat přesně tolik živin, kolik z půdy odešlo se sklizní.
Proč to dává smysl? Data jasně ukazují, že v zónách s vysokým výnosovým potenciálem dochází k vyššímu odběru živin a zásoba v půdě zde rychleji klesá. Tato varianta je vhodná také v případě, že nemáte k dispozici půdní rozbory.
Jak na to v praxi: Aplikační mapu připravíte jednoduše pouze na základě map RVP. Pokud máte k dispozici agrochemické zkoušení půd (AZZP) nebo vlastní laboratorní rozbory, je ideální tyto mapy sloučit s mapou relativního výnosového potenciálu (RVP). Vše nastavíte jednoduše na pár kliknutí v Portále Varistar. Výsledná aplikační mapa přesně zohlední zásobu živin i reálné odběrové možnosti dané zóny.
U ozimých obilovin je hlavním cílem variabilního setí vyrovnání počtu produktivních klasů napříč celým honem. Přizpůsobením výsevku podle zón RVP eliminujeme přehuštění porostu, snižujeme riziko poléhání a omezujeme rozvoj houbových chorob.
V praxi se pro pšenici a ječmen osvědčila odnožovací strategie:
Nízkovýnosové zóny (horší místa): Zvyšujeme výsevek. Hustší porost omezí rostlinám prostor k nadbytečnému odnožování. Předcházíme tím tvorbě neproduktivních odnoží, které by rostlinu v období sucha zbytečně vyčerpávaly.
Vysokovýnosové zóny a údolnice (lepší místa): Snižujeme výsevek. Nižší hustota dává rostlinám v dobrých půdních a vodních podmínkách prostor pro vytvoření silných a plně produktivních odnoží.
Tip z praxe: Nejčastěji se využívá pravidlo nepřímé úměry na úrovni 10 % (při zvýšení výnosového potenciálu zóny o 10 % se výsevek o 10 % sníží).
Při regeneračním, produkčním i kvalitativním hnojení systém Varistar přesouvá dusík z nízkovýnosových zón do míst s vyšším potenciálem, kde dokáže rostlina živiny reálně přetavit ve výnos.
Doporučená podkladová data pro aplikace:
Regenerační a produkční hnojení: Používejte mapy RVP. Zachycují dlouhodobé chování honu a jsou ideální v době, kdy porost ještě není plně zapojený nebo při nižších jarních teplotách.
Kvalitativní hnojení: Vedle map RVP je možné kombinovat data s aktuálním stavem porostu (např. ze satelitního monitoringu EVI).
Tip: S postupujícím jarem doporučujeme variabilitu postupně zvyšovat – ze základních 10 % až na 15–20 %.
Cílem variabilní regulace je aplikovat morforegulátory jen tam, kde je to opodstatněné:
Silné porosty a údolnice: Aplikuje se plná dávka pro zpevnění stébla.
Nízkovýnosové a stresované zóny: Dávku regulátoru snižujeme, nebo aplikaci zcela vynecháme.
Tímto krokem předejdete zbytečné retardaci rostlin, které jsou na slabších místech pole již tak stresovány nedostatkem vláhy nebo živin.
U pšenice a ječmene přináší variabilní aplikace ucelený systém péče od zasetí po sklizeň. Maximálního synergického efektu dosáhnete propojením variabilního setí s cílenou výživou a regulací.
Zjistěte víc o možnostech variabilních aplikací v pšenici a ječmeni přímo pro vaši farmu. Podívejte se na zpracované případové studie z minulých sezón.
Zajímá vás více informací? Neváhejte nás kontaktovat a domluvte si nezávaznou konzultaci.
Pokud Vás zajímají moderní přístupy k zemědělství, můžete se přihlásit k odběru našeho newsletteru, nebo nás sledovat na Facebooku nebo Instagramu.