Zavedení systému Varistar v podniku je snadné, ale přesto je třeba počítat s tím, že zpracování map relativního výnosového potenciálu včetně validace, instalace terminálů do techniky a proškolení personálu (agronoma a obsluhy zemědělské techniky) vyžaduje nějaký čas. Snažíme se vždy vše instalovat v co nejkratším časovém horizontu, nicméně i naše personální zdroje jsou omezené. Pokud byste měli zájem o podzimní variabilní aplikace, je tedy nejvyšší čas začít s přípravou.
Jak probíhá zavedení systému Varistar na podniku?
Prvním krokem je zpracování nabídky a kontrola mechanizace, abychom měli 100% jistotu, že je možné variabilní aplikace s danou technikou realizovat. Součástí této kontroly je i případné doporučení, jak daný stroj dovybavit (většinou se to týká dokoupení speciálních propojovacích kabelů). Pokud máme jistotu, že vše bude fungovat, podepíšeme smlouvu. Součástí smlouvy je výběr honů, na kterých chce daný podnik variabilní aplikace provádět. Po podpisu smlouvy zpracujeme mapy relativního výnosového potenciálu (RVP), které s každým klientem procházíme a validujeme, aby odrážely skutečný stav na poli.
Souběžně s přípravou map RVP naši technici zajistí přístupy do Portálu Varistar, který je základním nástrojem agronoma, a připraví techniku pro variabilní aplikace (např. dovybaví našimi terminály Varistar One nebo Varistar Direct). Následuje proškolení personálu – agronomovi je představen Portál Varistar, jeho jednotlivé funkcionality a práce s nimi. Obsluze strojů je předvedeno, jak pracovat s terminály. Ke každému terminálu navíc poskytujeme vytištěný návod, obsluha má také možnost obrátit se s dotazy na naše techniky i v průběhu vlastní aplikace.
Mapové podklady pro každou aplikaci
Naprostým základem pro všechny druhy aplikací (setí, hnojení i zásobní/základní hnojení) jsou mapy relativního výnosového potenciálu. Ty vznikají na základě dlouhé řady satelitních snímků ve vysoké kvalitě, které jsou doplněny o informace o osevních plánech, bonitaci půdy, odtokových liniích nebo i výnosech na základě výnosových map z výnosoměrů sklízecích mlátiček. Tyto mapy poskytují dlouhodobý pohled na každé místo na poli. Sběr dat za deset let zpětně umožňuje popsat pole bez zkreslení ročníkovými vlivy.
Jaké další mapové podklady lze využít?
Pro některé druhy aplikací je možné využít i další mapové podklady. Jedná se např. o využití mapově zpracovaných výsledků půdních rozborů pro přípravu aplikačních map pro zásobní hnojení. Tento typ mapy je možné připravit na základě rozborů AZZP, nebo podle výsledků laboratoří, které se vzorkováním půdy zabývají. Mapu zásobenosti můžeme i zkombinovat s mapou relativního výnosového potenciálu. Výsledná mapa tak kombinuje informace o zásobenosti jednotlivými prvky podle rozborů s očekávanými nároky na spotřebu v jednotlivých zónách. Tyto dvě veličiny spolu velmi často korelují – místa, která jsou dlouhodobě podprůměrná, většinou disponují dostatečnou zásobou živin, naopak místa s vysokým výnosovým potenciálem mají základních živin deficit.
Ačkoliv pro jarní aplikace hnojiv doporučujeme využívat mapy RVP, po zapojení porostů je možné připravit aplikační mapy také na základě aktuálních satelitních snímků, popř. výhodnou kombinací obou těchto zdrojů. Do výsledné mapy se tak promítne dlouhodobá historie na poli, která je korigována aktuálním ročníkem. Více informací o problematice využití aktuálního stavu najdete např. zde. Rychlý přehled, kdy jaké mapové podklady využít, přináší následující tabulka:
| Zásobní hnojení | Mapy RVP, mapy zásobenosti živinami dle rozborů, popř. kombinace |
| Setí | Mapy RVP |
| Hnojení | Mapy RVP, aktuální satelitní snímek, popř. kombinace |
| Aplikace POR | 3 a 5zónové mapy RVP |
Jak konkrétně pomáhají variabilní aplikace zvyšovat ziskovost našim zákazníkům vpraxi, si můžete přečíst v případových studiích založených na pokusech u našich zákazníků. Rádi Vás také propojíme na některého z našich zákazníků a zajistíme referenční návštěvu.
